Duben 2008

Vznik Wing Chun kung fu

22. dubna 2008 v 17:04 Zajímavosti
Doba vzniku se datuje zhruba do druhé poloviny 17. století, do doby konce vlády dynastie Ming a nástupu dynastie Qing. Nástup nové dynastie si vyžádal mimo jiné i změny starých nařízení a zákonů. Tyto změny daly podnět ke vzniku mnoha odbojových skupin, které požadovaly návrat k původním zaběhnutým zvykům a pořádkům.
Těmto skupinám pomáhali a nejednou je i vedli mnichové - mistři různých bojových stylů. Historie Wing Chun je bezprostředně spjata se jmény: Shi Shih, Fun To Tak, Min Hin, Pai Mei a legendární ženy Ng Mui, které se přisuzuje zásluha při tvorbě více stylů. Protože nácvik a zvládnutí celého dosavadního systému boje zvaného Shi Pa Lo Han Sho (česky Osmnáct rukou žáků Buddhových) trvalo přibližně 18 let, rozhodla se skupina 5 jmenovaných mistrů vypracovat nový, účinnější styl boje, současně s tím, aby doba výuky a zvládnutí technik byla zkrácena na polovinu. Kolem roku 1674 byla práce na vzniku nového stylu přerušena vypálením kláštera Shaolin. Mezi těmi, kteří se zachránili, byla také mniška Ng Mui, která později rozvinula nový styl na základě svého pozorování boje mezi liškou a jeřábem. Navíc styl obohatila o cvičení se zbraněmi, které se později začaly nazývat motýlí meče Bart Cham Dao. Jednoho dne se objevil v blízkosti jejího domu kupec jménem Yim Jee a jeho dcera Yim Wing Chun. Ng Mui jim poskytla přístřeší a zakrátko si dívku velmi oblíbila. Rozhodla se, že ji naučí umění Ko Siu Yao (metoda boje Ng Mui). Později Yim Wing Chun tento styl ještě zdokonalila na základě celé řady vítězných konfrontací.
Nicméně své umění nikomu nepředávala. Teprve po mnoha letech se rozhodla zasvětit do tohoto bojového umění svého manžela Leung Bok Chana, který nadšen dynamikou a důsledností technik pojmenoval toto bojové umění Wing Chun Kuen (Pěst Krásného jara). Zanedlouho naučil toto umění svého přítele Leung Lon Kwae a ten před svou smrtí jej předal vedoucímu kočovné skupiny umělců Wong Vah Boovi. Umělci se přemisťovali na svých cestách za obživou na džunkách, proto rozšířili cvičení o zbraň jim nejpřirozenější - dlouhé bidlo Luk Dim Bom Kwun, kterým se odráželi od břehů a dna řek. Wong Vah Bo a Leung Zee Tai, kteří vynikali v ovládání této dlouhé tyče, cvičení obohatili a zdokonalili. Leung Zee Tai naučil tento styl i Leung Jana žijícího v provincii Guangdong, který se stal později velkým mistrem Wing Chun kung fu a byl to on, kdo vůbec jako první přijal několik žáků.
Po smrti Leung Janadošlo k rozvětvení stylu, neboť nastaly velké neshody mezi pozůstalými a žákem mistra Chan Wah Shunem, který vybojoval mnoho vítězných utkání a stal se tím stejně slavný jako jeho učitel. V době, kdy přijal několik žáků, ho kontaktovala bohatá rodina Yip, která mu pronajala prostory k výcviku stylu Wing Chun. Z této doby pochází první zmínka o mladém Yip Manovi, který už jako desetiletý projevoval talent a mimořádný zájem o styl Wing Chun. Po několika letech mistr Chan zemřel a mladý Yip Man odjel na studia do Hongkongu, kde se seznámil se starším synem mistra Leung Jana, Leung Bikem, a stal se jeho žákem. Po ukončení studia s zaměřil pouze na zdokonalení ve stylu Wing Chun. Tento způsob života přerušil konec druhé světové války, se kterým nastaly v Číně velké společenské změny. Protože byl Yip Man velmi bohatý, musel uprchnout do Hongkongu, kde v roce 1950 otevřel první veřejnou školu stylu Wing Chun.
Mezi jeho poslední žáky patřili legendární Bruce Lee, Leung Ting, ale především William Cheung, která je nejvyšším představitelem Světové asociace Wing Chun kung fu.
Uvádí se, že také mistr Yip Man začal experimentovat se stylem a tím dal základy ke vzniku několika modifikací. Po smrti Velkého mistra se jeho žáci rozhodli, že styl dosud předávaný pouze Číňanům, umožní cvičit všem zájemcům bez ohledu na národnost.
V současné době existuje mnoho směrů a podob stylu, neboť většina učitelů přizpůsobila cvičení svým dispozicím.
Takto podávaná historie vzniku Wing Chun kung fu je uváděna v oficiálních materiálech Světové asociace Wing Chun kung fu.

50x a stále poprvé

22. dubna 2008 v 17:00 Recenze
50Natočeno: USA 2004
Délka: 99 min
Žánr: komedie
Režie: Peter Segal
Scénář: George Wing
Kamera: Jack N. Green
Hudba: Teddy Castellucci
Hrají:
Adam Sandler - Henry Roth
Drew Barrymore - Lucy Whitmor
Rob Schneider - Ula
Sean Astin - Doug Whitmore
Dan Aykroyd - dr. Keats
Missi Pyle - Noreen
Lynn Collins - Linda
Ošetřovatel arktických vodních zvířat Henry Roth (Adam Sandler) má svou budoucnost důkladně naplánovanou. Ve chvílích, kdy zrovna nepečuje o mořská zvířata v havajském Sea Life parku, láme srdce turistek a pokouší se navázat krátkodobou romanci. Dlouhodobý vztah u něj nepřipadá v úvahu - zhatil by jeho dlouholetý sen o výpravě na Aljašku, kde chce zkoumat podmořský život mrožů. Když se konečně přiblíží možnost, že by se Henryho sen stal skutečností, dojde během zkušební jízdy jeho škuneru k nečekané nehodě. Osud jej pak zavede do místní kavárny Hukilau, kde se setkává nejen s podezřívavými pohledy hostů, ale také s mladou a krásnou Lucy Whitmore (Drew Barrymore), jejíž šarm mu ihned učaruje.

Henry neodolá čerstvé vzpomínce na Lucy a její metodický způsob rozpitvání oplatek, ze kterých před jeho udiveným zrakem postavila dokonalý model vigvamu, a následující den navštíví kavárnu znovu. Lucy opět sedí sama se svými oplatkami, ze kterých tentokrát skládá velmi dekorativní srub. Když se jí u obdivuhodné vaflové stavby nedaří upevnit dveře, Henry vycítí svou příležitost, popadne párátko a problém elegantně vyřeší.

Henry se dá s Lucy do řeči a během zajímavé konverzace o oplatkách a mořských savcích v ní začíná nacházet stále větší zalíbení. Poruší své vlastní pravidlo o seznamování s místními děvčaty a domluví si s Lucy další schůzku. Když ale následující den dorazí a odvolává se na předchozí setkání, Lucy jej považuje za blázna a zavolá pomoc.

Lucy nemá ani nejmenší ponětí, kdo Henry je. A Henry si pomalu uvědomuje, že pokud bude chtít získat její přízeň, bude muset bojovat o její srdce každý den znovu až do konce života…

Pro zasmání

22. dubna 2008 v 16:52 Citáty
- S poctivostí nejdřív pojdeš.
- Čas jsou peníze. Peníze jsou lidi. Lidi jsou čas.
- Optimismus je způsoben nedostatkem informací.
-Kdo jinému jámu kopá, je u něho na brigádě.
-Ty po mně kamenem, já po tobě cihlou.
- Život je pes a pes je nejlepší přítel člověka.
-Ranní ptáče dřív doskáče.
-Tak dlouho říkal hop, až mu přeskočilo.
- Kdo se směje naposled, ten má dlouhý vedení.
- Každá práce se udělá sama, jen se jí musí na to nechat dostatek času.

Hlášky

22. dubna 2008 v 16:46 Citáty
Život je boj, láska je hřích, proto si pamatuj, že vyhraje smích..
Dokud se nenaučíš lítat, musíš v tom umět chodit...
Žij každý den jako by byl poslední, jeden poslední bude...
V nebi je sice hezké podnebí, ale v pekle je lepší společnost...
Kdo se plazí, nezakopne.
Neper se, život ti dá do tlamičky sám :)
Nežiju proto, abych pracoval. Pracuju proto, abych žil !
Lovci loví, zvířata utíkají a člověk miluje.
Přišla jsem na svět, abych nesouhlasila.
Život je svině, ale na každou svini se najde řezník!
Jen to je ztraceno, čeho se sami vzdáme.
Doufám v žití, ale jsem připraven zemřít!
Život není peříčko - začněte posilovat!
Život jako fotbalový míč... kopneš a je pryč!
Život šel kolem mne, ale já se ho nesnažil zadržet.
Nemožné neexistuje.
Co se má stát, to se stane. A pak se tomu budeš muset postavit!
Život je pes. Pes je nejlepší přítel člověka, ale někdy kousne.
Život je hra bez pravidel...
Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu.
Život je boj...tak ahoj!
Naděje umírá poslední, takže až po mě!!
Život neexistuje, je to jen dokonalá iluze neživé hmoty.
Já bych děsně rád, věř mi... Jenže mě se fakt nechce.
Když chci, tak se neptám jestli můžu!
Nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě líp!
Žij svůj život, ne cizí.
Život je boj, tak bojuj...
Ten kdo nejde vpřed, jako by couval.
Bojuji za život, žiji pro smrt.
Život je boj a sebevrah je ulejvák.
Život je pouhá svíčka, která jednou stejně zhasne.
Když už nemůže být hůř, určitě bude.
Život není svině, jen lidi okolo Tebe ho sviní dělají...
Smích prodlužuje život!
Proto se říká, že s úsměvem jde všechno líp...
především žít! Jsem vítěz, kdo je víc...
Dokud máš svý sny, máš se na co těšit!
Život je pes a proto žít je psina!
Zastavte život, chci vystoupit!!

Co dokáže mobil

11. dubna 2008 v 17:56 Zajímavosti
Tísňové volání: "112" užívané na celém světě
Nacházíš se mimo pokrytí mobilem? Vyťukej 112 a tvůj mobil si jej najde v lokální, cizí síti. Zajímavé je, že jej lze vyťukat i když je mobil zamčený!
Zamknul jsi svoje klíče v autě?
Máš dálkové ovládání zámku auta a doma máš náhradní klíče a manželku? Zavolej mobilem a drž jej asi 30 cm od dveří svého auta zatímco manželka zmačkne dálkové ovládání jež drží u sluchátka svého mobilu. Tvé auto se otevře! Můžeš být třeba na jiném kontinentě - prý to pracuje.
Skrytý džus v baterii:
Máš baterii mobilu prakticky vybitou? Vyťukej *3370# Tvůj mobil se rozjede a bude ukazovat 50% zvýšení nabití. Tato rezerva se dobije při příštím dobití.
Jak zablokuješ tvůj UKRADENÝ mobil?
Patnáctimístné seriové číslo, které je unikátní a patří jen tvému mobilu, zjistíš vyťukáním *#06#
Napiš si jej a uchovej na bezpečném místě. V případě odcizení mobilu, ohlaš krádež mobilnímu operátoru a dej mu své seriové číslo. On mobil zablokuje tak, že bude nepoužitelný i při výměně SIM karty. Sice ti to mobil nevrátí, ale zloději zkazíš radost.
Pro cestovatele do U.S.A. či Kanady
Tamní mobilní operátoři účtují $1.00 až $1.75 či ještě víc při vyťukání "411" - informace o telefonních číslech. Pokud vyťukáš "800 FREE 411" , nebo "800 373 3411" tak to bude ZADARMO ! Naprogramuj si to do mobilu hned při příjezdu do severní Ameriky.

Kluci vs. psi

11. dubna 2008 v 17:47 ------Vtipy------
PROČ JE PES LEPŠÍ NEŽ KLUK?
  • Čím později přijdeš domů, tím radostněji tě vítá.
  • Pes se místo procházky nebude chtít dívat na Mistrovství světa v hokeji.
  • Pes nekomentuje vzhled tvých kámošek.
  • Pes tě považuje za zábavnou, i když máš po opici po kalbičce.
  • Pes si rozumí i s tvými ostatními psy.
V ČEM JSOU PSI A KLUCI STEJNÍ?
  • Nesnáší, když je držíš zkrátka.
  • Nemůžeš jim svěřit kapesné.
  • Nikdy nevíš, co si doopravdy myslí.
V ČEM JSOU KLUCI PŘECE JEN LEPŠÍ NEŽ PSI?
  • Sexuální vztah s klukem není společností zavrhován.
  • Kluci vypadají v oblečení líp než psi.
  • Přední tlapky kluka bývají zábavnější než psí pac!

Barvy 2

11. dubna 2008 v 17:45 Symboly
☺ŽLUTÁ

Barvy

11. dubna 2008 v 17:35 Symboly
☺MODRÁ:

Biosféra

10. dubna 2008 v 22:05 Škola
Tropické oblasti

Litosféra

10. dubna 2008 v 22:01 Škola
Svrchní část zemského tělesa.Má mocnost průměrně 40 Km (od 60-80 Km). Spodní hranice litosféry se nazývá Mohorovičičova diskontinuita.

Typy zemské kůry:
1.) Pevninská - tvoří kontinenty a okrajové části oceánů. Vznikali před 4 mld. let

2.) Oceánská - má menší mocnost, jednoduší stavbu a je mladší než pevninská. Tvoří nejhlubší části oceánů. Vzniká v tzv. Riftových zónách.

3.) Přechodné - je rozlámána na bloky-Litosferycké desky se pohybují po plastické vrstvě několik cm za rok.
Pohybem desek dochází k vrásnění hornin a ke vzniku kerných a vrásných pohoří.

Zhruba před 570 mil. let začal proces vytváření dnešních kontinentů. Původní prapevnina(Pangea) se zhruba před 250 mil. let začala dělit na dvě části:
1.) Severní(Laurasie)-S. Amerika, Evropa, Asie
2.) Jižní(Godwana)- J .Amerika, Antarktida, Asie, Afrika
Vnitřní a vnější síly:
1.) Vnitřní síly- mají původ uvnitř zemského tělesa. Projevují se jako sopečná a horotvorná činnost(vrásová, vrásnozlomová, příkrová).
2.) Vnější síly- působí převážně mimo zemské těleso(světelná a tepelná energie, přitažlivé síly M a S, zemská gravitace, činnost tekoucí vody. Tyto síly snižují výškové rozdíly v krajině a zachovávají zemský pohyb.

Hydrosféra

10. dubna 2008 v 22:00 Škola
tvořena vodou, která se vyskytuje v oceánech, mořích, řekách, jezerech, rybnících, ledovcích, horninách i atmosféře


voda představuje přírodní zdroj, účastní se přenosu hmoty a energie mezi atmosférou a hydrosférou, je pro ni typická přítomnost minerálních látek a solí

Oběh vody

- způsoben sluneční energii a zemskou přitažlivostí, vlivem tepla se voda vypařuje, vzdušné proudy unášejí vodní páry na velkou vzdálenost, při poklesu teploty nastává kondenzace par, které ve formě srážek vlivem zemské přitažlivosti padají na zem

Moře a oceány


tvoří obal Země, označuje se světový oceán


oceánský reliéf: dno světového oceánu, podobá se povrchu pevnin, pokryt usazeninami vzniklými rozrušením pevnin nebo tvořené schránkami mořských živočichů, sopečným nebo kosmickým materiálem

Oceánská voda


roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny


salinita: celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg vody, průměrná salinita je asi 35 promile, podílí se na ní hlavně chloridy a sírany


ovlivňována výparem, atmosférickými srážkami, přítokem říční vody, zamrzáním, rozmrzáním, pohyby vody


v rovníkových oblastech je snižována velkým množstvím srážek, v obratníkových oblastech se zvyšuje v důsledku velkého výparu a malého množství srážek, v polárních oblastech se snižuje, protože vzrůstá vliv přítoků řek a vody z tajícího ledu a sněhu, nízká teplota vzduchu a výpar

- obsah solí způsobuje, že mořská voda zamrzá při teplotách nižších než 0°C, při salinitě 35 promile zamrzá při teplotě -1,9°C.


brakická voda: při ústí řek do moří se vytváří voda smíšená, vrstva sladké vody spočívá na slané

Barva oceánské vody


závislá na obsahu minerálních a organických látek: moře obsahující velké množství anorganických látek má žlutohnědou barvu, voda s bohatým planktonem zelenou a voda chudá na plankton modrou

Teplota oceánské vody


hlavní zdroj tepelné energie oceánu je pohlcování slunečního záření - pohlcuje 85%, stává se tím rezervoárem tepla a je hlavním regulátorem teploty zemské atmosféry, dodávání tepla ze dna oceánů a z chemických a biologických procesů


ztrátu tepla způsobuje vyzařování tepelné energie z hladiny oceánu a výpar vody


horizontální přenos tepla: uskutečňují hlavně mořské proudy, hlavní přenos probíhá z nižších zeměpisných šířek do vyšších - uskutečňují teplé mořské proudy


vertikální přenos tepla: uskutečňován konvenčním prouděním - teplejší voda s vyšším obsahem soli klesá do větších hloubek


výkyvy teploty: denní - na hladině oceánů jsou malé, sahají do hloubky 20-30 m

roční - jsou závislé na zeměpisné šířce, sahají do hloubky 200-400 m, na dně hlubokomořských pánví se teplota pohybuje od 0° do 2°C ve všech oceánech

Hustota oceánské vody


je vyšší než u sladké vody, závisí na teplotě, salinitě a tlaku, nejnižší hustota vody je v tropických oblastech, kde je ovšem velká salinita, ale také nejvyšší teplota


se zeměpisnou šířkou se hustota vody postupně zvyšuje, nejvyšší hustota je v polárních mořích

Ledový pokryv:


souvislý pokryv - tabulový led, dosahuje maximální mocnosti 2,5 m, při mrznutí se vylučují soli a voda pod ledem se stává slanější, což znesnadňuje další mrznutí


rychlost tvorby ledové pokrývky je ovlivněna rozvlněním hladiny, salinitou a zásobami tepla v podpovrchové vrstvě vody


ledové návrše: vlněním a mořským dmutím se led láme v ledové kry, se kupí na sebe a přimrzají k sobě


kry a návrše jsou mořskými proudy vynášeny z polárních moří až k 30° severní a jižní šířky, nad hladinou vyčnívají jen jednou šestinou, pod hladinou je pět šestin, nejmohutnější pocházejí z pevninských ledovců (úlomky z Antarktického ledovce jsou ploché se svislými stěnami o rozloze několik desítek km2, z grónského ledovce mají tvar špičatých hor vysokých až 100 m - ledové hory

Pohyby oceánské vody


mořská voda je v neustálém pohybu, příčinou jsou kosmické vlivy (přitažlivost Slunce a Měsíce), fyzikálně chemické vlivy související se slunečním zářením, oběhem vzduchu a pohyby zemské kůry)

Mořské dmutí


příliv a odliv, způsobené vlivem působení gravitačních sil Měsíce a Slunce

Vlnění


vlny eolického původu:


příčinou je působení větru na hladinu, vítr přivádí jednotlivé vodní částice do krouživého pohybu, ten se děje v orbitách, uzavřených kruhových drahách


vlnu tvoří hřbet a vpadlina, výška je vertikální vzdálenost mezi hřbetem a vpadlinou, závisí na velikosti plochy vodní hladiny


tsunami:

- jsou vyvolané podmořským zemětřesením nebo sopečnými podmořskými výbuchy, způsobují značné škody na mořském pobřeží

Mořské proudy:


hlavní příčina vzniku je cirkulace atmosféry, vznikají nucené proudy - hnané větrem, které mohou pokračovat setrvačností i mimo oblast cirkulace atmosféry


způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti, který se uskutečňuje horizontálně i vertikálně


dochází k regulaci teploty vody v oceánech na hladině i v hloubce


mají velký vliv na podnebí samotných oceánů a moří, ale ovlivňují i klima přilehlých pevnin


velké proudy nemají stále stejný směr, mohou se dočasně odchylovat od svých pravidelných tras


teplé proudy: přinášejí teplejší vodu z nižších zeměpisných šířek do vyšších (Golfský, Brazilský)


studené proudy: přinášejí chladnější vodu z vyšších zeměpisných šířek do nižších k rovníku (Labradorský)


Vody pevnin


povrchová voda je voda odtékající, nebo zadržená v přirozených i umělých nádržích, tato voda pochází ze srážek, tajícího sněhu a ledu a podzemních vod


nikdy se v přírodě nevyskytuje chemicky čistá voda, vždy v sobě obsahuje plyny (kyslík a dusík) a rozpuštěné pevné látky, minerální látky, které jsou nejvíce zastoupeny NaCl, sírany a uhličitany, v menším množství bývají železo a mangan, organické látky bývají ve vodě zastoupeny aminokyselinami a kyselinou huminovou

Vodní toky


místo vzniku vodního toku je pramen, kde vyvěrá podzemní voda na povrch, může to být výtok vody z jezera nebo odtok vody z tajícího ledovce


začínají jako potoky nebo bystřiny, spojením několika menších toků vznikají řeky, soustava vodních toků na určitém území tvoří říční síť


každá říční síť má svůj hlavní tok a přítoky


povodí: území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu


rozvodí: hranice mezi jednotlivými povodími


úmoří: území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do téhož moře


průtok: množství vody, které proteče průtočným profilem za sekundu


vodní stav: výška hladiny vody nad zvoleným pevným bodem

Jezera


přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou


vulkanická: vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek


tektonická: vznikla při tektonických pohybech tak, že byla oddělena část moře vyzvednutím pruhu pevniny, nebo došlo k poklesu ker zemské kůry podle zlomů, tím se vytvořily zlomové a příkopové propadliny, které se zaplnily vodou


ledovcová: vznikla modelační činností ledovců, v horských oblastech se vytvořila jezera karová, což je vodou vyplněný skalní kotel ve vyživovací oblasti ledovce, nebo jezera hrazená morénovým valem jsou vodou vyplněná ledovcová údolí zahrazené čelní morénou


krasová: vznikla zaplavením krasových závrtů nebo poljí


pobřežní: vznikla z části mořských zálivů, které byly odděleny od moře narůstáním písečných náplavů


jezera smíšeného původu: vznikla kombinací rozličných procesů, vyznačují se tvarovými zvláštnostmi jezerní pánve, patří sem tektonická jezera přemodelovaná erozí pevninského ledovce


představují 0,5% zásob sladkých vod na Zemi

Bažiny


části zemského povrchu, jejichž půda je prosycena vodou, předpoklad pro vznik takový, že je množství srážek je větší než výpar, bývají trvale nebo větší část roku zaplaveny vodou

Rašeliniště


vznikají v jezerních pánvích a na rozvodích řek, zarůstají rašeliníkem a mechem, rašeliník má schopnost udržet v sobě velké množství vody, je schopen rychle převládnout nad okolní vegetací

Slatiniště


vznikají v okolí vývěrů podzemních vod nebo v oblasti slepých říčních ramen zarůstáním vlhkomilným rostlinstvem, půdy bývají chudé, kyselé

Umělé vodní nádrže


rybníky:


průtočné: vybudované na vodních tocích, které jimi protékají, nebo je do nich voda přiváděna uměle, nejpočetnější, hlavně pro chov ryb


pramenité: v místech vyvěrajících pramenů, studená voda, pro chov ryb nevhodné


nebeské: zásobovány výhradně vodou ze srážek, hladina během roku kolísá, v zimě promrzají


přehrady:


ochranné: k zadržení vody při povodni


vyrovnávací: budovány pod hydroelektrárnami, slouží k zachycování nevyrovnaných odtoků z elektrárny, vypouštějí vodu regulovaně podle potřeby


víceúčelové: k výrobě elektrické energie, zásobování pitnou vodou, zavlažování…

Sníh a led


voda je v pevném skupenství jako sněhová pokrývka nebo led, v zimním období je menší část vody vázána ve sněhu a ledu přechodně, 68,4% vody celkových zásob sladké vody je vázáno hlavně v ledu

Podpovrchové vody


půdní voda: voda obsažená v půdních pórech, nevytváří souvislou vodní hladinu


podzemní voda: vyplňuje průlivy, pukliny a dutiny zvodněných hornin, vytváří hladinu podzemní vody


krasová podzemní voda: nachází se ve vápencích a dolomitech, v kterých jsou pukliny zvětšené natolik, že vznikají podmínky pro výskyt a pohyb minerální vody


prameny:


teplé a studené: u studených teplota vody nepřevyšuje průměrnou teplotu ovzduší, u teplých převyšuje


termální, gejzíry: vyskytují se ve vulkanicky činných oblastech, pravidelné erupce proplyněných vod

Atmosféra

10. dubna 2008 v 21:59 Škola
1. podle teploty

· troposféra

Troposféra je vrstva atmosféry sahající do výšky 7 až 9 km nad póly, cca 11 km v našich zeměpisných šířkách a 16 až 18 km nad rovníkem. Teplota zde s přibývající vzdáleností od zemského povrchu klesá, a to o cca 6 °C na 1 km, až na cca -55 °C. Pokud v určité vrstvě troposféry teplota neklesá, mluvíme o tzv. izotermii, pokud v určité vrstvě troposféry teplota dokonce stoupá mluvíme o tzv. inverzi teploty. Hmotnost troposféry je rovna třem čtvrtinám hmotnosti celé atmosféry.

· tropopauza

Tropopauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi troposférou a stratosférou.

· stratosféra

Stratosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 50 km. Teplota se zde do výšky cca 30 km nemění ( tzv. izotermie ), pak s přibývající vzdáleností od zemského povrchu roste až na cca 0 °C ( tzv. inverze teploty ), což je způsobeno silným ohřevem ozonu, vyskytujícího se zde ve zvýšené koncentraci a pohlcujícího části ultrafialového záření ( viz odstavec "Ozonosféra" ). Ve výškách kolem 25 km je často možné pozorovat tzv. perleťové oblaky, které jsou pravděpodobně složeny z ledových krystalků.

· stratopauza

Stratopauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi stratosférou a mezosférou. Teplota je zde cca 0 °C.

· mezosféra

Mezosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 80 km. Teplota zde s přibývající vzdáleností od zemského povrchu klesá, a to o cca 3 °C na 1 km, až na cca -90 °C. V létě je v blízkosti mezopauzy někdy možné pozorovat tzv. světélkující oblaky s velmi jemnou strukturou, které jsou pravděpodobně produktem kondenzace vodní páry.

· mezopauza

Mezopauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi mezosférou a termosférou. Teplota je zde cca -90 °C, což je nejméně v celé atmosféře.

· termosféra

Termosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 500 km. Teplota zde s přibývající vzdáleností od zemského povrchu stoupá až na cca 1400 °C. Je to také oblast výskytu polárních září ( viz odstavec "Polární záře" ).

· termopauza

Termopauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi termosférou a exosférou. Teplota je zde cca 1400 °C.

· exosféra

Exosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 40000 km, kde přechází v meziplanetární prostor. Teplota je zde cca 1400 °C.

2. podle stupně ionizace

· neutrosféra

Neutrosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 60 km. Vyskytují se zde jen neutrální částice.

· neutropauza

Neutropauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi neutrosférou a ionosférou.

· ionosféra

Ionosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 40000 km, kde přechází v meziplanetární prostor. Vyskytují se zde jak neutrální částice, tak ionty, které jsou příčinou polárních září ( viz článek "Polární záře" ).

3. podle složení

· homosféra = turbosféra

Homosféra neboli turbosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 100 km. Intenzivní turbulentní promíchávání způsobuje rovnoměrné zastoupení jednotlivých plynů v jejích jednotlivých částech s výjimkou vodní páry vyskytující se převážně v troposféře, ozonu vyskytujícího se převážně ve stratosféře a oxidu uhličitého ( viz články "Ozonosféra" a "Skleníkový efekt" ).

· homopauza = turbopauza

Homopauza neboli turbopauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi homosférou neboli turbosférou a heterosférou neboli difúzosférou.

· heterosféra = difúzosféra

Heterosféra neboli difúzosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 40000 km, kde přechází v meziplanetární prostor. Difúzní rovnováha způsobuje se zvětšující se vzdáleností od zemského povrchu ubývání těžkých plynů - v její dolní části je zastoupen převážně kyslík, ve střední helium a v horní vodík.


SLOŽENÍ ATMOSFÉRY

· tzv. suchá a čistá atmosféra

Tzv. suchá a čistá atmosféra je směs plynů, která obsahuje mimo ty, jejichž objemová a hmotnostní koncentrace je v procentech uvedena v tabulce, amoniak NH3, freony ( halogenderiváty uhlovodíků obsahující v molekule alespoň jeden atom fluoru a alespoň jeden atom jiného halogenu, např. freon 12 - difluordichlormethan - CCl2F2 ), ozón O3, oxidy dusíku NxOy, oxid siřičitý SO2, oxid uhelnatý CO a uhlovodíky ( např. methan CH4 ) ( viz články "Ozonosféra", "Skleníkový efekt" ).

plyn objemová koncentrace hmotnostní koncentrace
N2 78,03 75,47
O2 20,99 23,20
Ar 0,933 1,28
CO2 0,030 0,046
H2 0,01 0,001
Ne 0,0018 0,0012
He 0,0005 0,00007
Kr 0,0001 0,0003
Xe 0,000008 0,00003
Rn 0,000000000000000005 0,00000000000000004

· vodní pára

Objemová koncentrace vodní páry se v atmosféře pohybuje od 0,2 % do 4 %, většinou však kolem 1,3 %.

· tzv. atmosférický aerosol

Tzv. atmosférický aerosol je směs všech kapalných a pevných částic v atmosféře.


OZONOSFÉRA

Ozonosféra je označení pro část atmosféry s relativně vysokým obsahem ozonu, jejíž hranice jsou v podstatě shodné s hranicemi stratosféry. Je nezbytným předpokladem pro existenci života na povrchu Země, protože zabraňuje pronikání ultrafialového slunečního záření o vlnových délkách kratších než cca 290 nm k zemskému povrchu, a tím chrání živé organismy před jeho smrtícími účinky. Obrovská emise freonů používaných v chladicí technice, ve sprejích, v hasicích přístrojích a při výrobě plastů, a oxidů dusíku z letecké dopravy má za následek její narušování - v roce 1985 byla objevena tzv. ozonová díra nad Antarktidou na jižní polokouli, v roce 1995 nad Arktidou na polokouli severní.


POLÁRNÍ ZÁŘE

Polární záře neboli aurory jsou jasné světelné úkazy v ionosféře ve výškách 90 až 1000 km viditelné jako třpytící se červené a zelené útvary pokrývající rozsáhlou část noční oblohy. Vznikají při rekombinaci iontů po dopadu korpuskulárního záření ze Slunce při magnetických bouřích a při zvýšené geomagnetické aktivitě v polárních oblastech, kde podél siločar magnetického pole Země ionty vnikají do atmosféry. Proto jsou v nižších zeměpisných šířkách pozorovány jen výjimečně. Nejčastější bývají v době maxima jedenáctiletého cyklu sluneční aktivity, kdy se na Slunci objevuje velké množství slunečních skvrn. Pokud se polární záře objeví na severní polokouli, bývá označována jako "aurora borealis" - severní polární záře, pokud se objeví na jižní polokouli, bývá označována jako "aurora australis" - - jižní polární záře.


SKLENÍKOVÝ EFEKT

Skleníkový efekt je jev způsobený tím, že vodní páry a skleníkové plyny ( všechny plyny, jejichž molekuly tvoří tři a více atomů, např. amoniak, freony, methan, oxidy dusný, oxid uhličitý, ozón ) zvýšeně propouští krátkovlnné sluneční záření k zemskému povrchu a naopak pohlcují značnou část dlouhovlnného infračerveného záření vyzařovaného zemským povrchem. To způsobuje oteplování nižších vrstev atmosféry. Obrovská produkce skleníkových plynů způsobená spalováním fosilních paliv ( oxid uhličitý ), používáním chladicí techniky, sprejů a hasicích přístrojů a výrobou plastů ( freony ), důlní činností a pěstováním rýže ( methan ), způsobuje zesílení skleníkového efektu. To má za následek zvyšování průměrné teploty na zemském povrchu - v tomto století se zvýšila o 0,6 °C a do poloviny příštího století by se měla zvýšit o dalších 1,5 až 4,5 °C, což může a asi i bude mít za následek tání pevninských ledovců a zaplavování oblastí s malou nadmořskou výškou.

Pedosféra

10. dubna 2008 v 21:58 Škola
Je nejsvrchnější část litosféry, kterou tvořily tzv. půdotvorné procesy. Je to systém, v němž se navzájem stýkají a pronikají litosféra, atmosféra, biosféra a hydrosféra. Pedosféra je v rámci fyzickogeografické sféry pro svou půdní atmosféru a zvláštní vodní režim, pro svou určitou faunu a flóru (včetně mikroorganismů) a také pro své speciální chemické složení velmi složitá. Její hranice s nezvětralými horninami litosféry je neostrá. Získává svoje vlastnosti postupně za současného působení všech půdotvorných procesů. Vznik půdy je složitý a dlouhotrvající proces. Jeho rychlost a průběh jsou v různých fyzickogeografických zónách různé a závisejí na kombinaci biologických, bioklimatických a litologicko-geomorfologických činitelů. Ve srovnání s ostatními zemskými sférami je hmotnost pedosféry malá. Za předpokladu, že definujeme půdu pro účely našich úvah jako horních 0,5 metru litosféry, je její hmotnost na pevninách přibližně 1,5 . 1020g.

Hlavní úlohu při vzniku pedosféry mají vztah tepla a vláhy, litologické složení matečních a stáří zvětralin na nich, sklon svahu a s tím související migrace a akumulace produktů zvětrávání. Rychlost tvorby půd je možno vyjádřit pomocí času, za který se utvoří 1 cm půdy z matečné horniny. V průměru je tato hodnota 100- 400 let; v důsledku zemědělské činnosti se rychlost tvorby půdy desetinásobně zvětšuje.

Půda je rozrušována erozí a postupně odnášena a transportována ve velkém koloběhu sedimentárního cyklu. Co je to vlastně eroze?
Hluboké, pobřežní útesy, skalní převisy, přírodní brány, klenuté oblouky , osamělé pilíře i hluboké jeskyně, to vše vzniká působením různých druhů eroze. Tento výraz z latinského slova "ohlodat" označuje rozrušování zemského povrchu působením přírodních sil. Např. vítr, voda, led, rostliny, změny teplot, samozřejmě i činnost zemského jádra aj. Výsledkem eroze je soustavná přeměna zemského povrchu. Eroze zemědělských půd je prastarým problémem až dosud snad všech civilizací, které vždy používaly komplexu protierozních opatření: terasování svahů, pěstování optimálního typu plodin, úprava vodních toků, ochrany půd před větry.

Půda je neobyčejně komplikovaným systémem. Vznikla z různého matečného materiálu působením různého klimatu a různých typů vegetace. Klima je činitelem nejdůležitějším.

Půda není zdaleka sterilní, kypí v ní život, zvlášť v jejich vrchních vrstvách. Celkový podíl živých organismů na objem půdy je nejvýše několik desetin procenta. Některé formy života jsou obzvláště pozorovatelné. Půdou se proplétají kořeny rostlin, provrtávají jí žížaly, krtci a další živočichové. Většina jejich obyvatel je však neviditelná.V každém hektaru životadárné půdy totiž najdeme celé kilometry podhoubí, stamiliony bakterií a plno dalších mikroorganismů.

Půda obsahuje jako své hlavní části:
A. Zbytky matečné horniny, proměněné procesem zvětrávání. Nejdůležitější složkou jsou jílovité minerály. Tvoří asi 35- 45% objemu půdy.
B. Půdní roztoky, obsahující živiny, přístupné rostlinám. Tvoří 15- 35% objemu.
Nezbytnou součástí je také voda, jejíž velmi tenká vrstvička lne k nesčetným drobným úlomků hornin.
C. Půdní plyn, v podstatě o stejné složení jako vzduch, ale obohacený o CO2, o uhlovodíky a o další zplodiny rostlinného a živočišného metabolismu. 15- 35% objemu.
D. Humus, neživou biomasu v různém stupni rozkladu. Tvoří 5- 15% objemu.
E. Půdní mikroorganismy (řasy, sinice, houby, prvoci).
F. Vyšší rostliny (kořenové systémy) a živočichy (červi, hlísti, roztoči, chvotoskoci, hmyz, obratlovci).

Půdní profil:
Půda je zpravidla výrazně vrstvena, tvoří půdní profil, na kterém se rozliší několik charakteristických horizontů. V zásadě lze rozlišit horizonty 3. Horní vrstva se nazývá horizont A. který někdy obsahuje největší množství humusu, ale většinou bývá zónou nejvíce vymytou srážkovou vodou a zbaven části živin. Střední část je horizont B, obsahuje zpravidla produkty vymývání horizontu A a méně změněné zbytky matečné horniny. Horizont C je spodní vrstva; obsahuje z větší části zvětralou matečnou horninu.

Již jsme konstatovali, že půda je dynamický systém, což je dáno její poměrně rychlou tvorbou a zánikem erozí a odnosem. Půdní profil se v průběhu doby vyvíjí a po dosažení optimálního stavu může po delší či kratší době opět degradovat.

Je možno rozlišit řadu typů půd, které mají často regionální charakter. Tři hlavní typy půd vznikly v nejdůležitějších klimatických zónách: černozemní typy sušším klimatu mírného pásu, popřípadě subtropů, podzolový typ ve vlhčích oblastech mírného pásma, ve vyšších polohách a v severnějších územích (například pásmo lesů) a konečně lateritový nebo tropický typ ve vlhkém pásmu tropů (například deštné pralesy). U nás existuje pestrá mozaika půd mnoha typů, převahu mají půdy podzolových typů, ale existují i černozemě a zejména typy přechodné.

Vliv lidské činnosti.
V rámci litosféry ovlivňuje člověk výrazně půdu. Do přirozeného vývoje půd zasahuje člověk již od úsvitu civilizace a snad s žádným jiným přírodním zdrojem nejsou dějiny lidstva tak úzce spojeny jako právě s půdou. Orná půda zaujímá asi desetinu plochy všech pevnin Její výměru už však nelze příliš zvětšovat, rezervy nejsou příliš malé.

Na zemědělskou půdu se dnes soustřeďuje pozornost; z moří, řek, jezer, rybníku necelá 3% potravin. Přestože je zemědělský půdní fond chráněn, orné půdy ubývá. Úbytkům však nelze plně zabránit; všechny vhodné plochy je tedy tím více třeba důsledně ochraňovat, zabezpečovat před erozí a jinými škodlivými procesy a co nejhospodárněji využívat pro účel, pro který jsou nenahraditelné, pro produkci potravin.

Nejvážnějším nebezpečím pro půdu je její trvalá ztráta zastavěním nebo jiným využitím dané plochy. Úbytky půdy tímto způsobem celosvětově a bohužel i u nás stále značných rozměrů. Města, průmyslové závody, povrchové doly, rekreační území, dopravní systémy a všechna ostatní lidská zařízení rychle rostou. Rostou daleko rychleji než počet lidí na Zemi, protože rostou materiální nároky lidí. Můžeme předpokládat růstovou míru více než 7% ročně, to znamená dobu zdvojnásobení nejméně každých 10 let. Každých 10 let je tedy zapotřebí na světě dvojnásobek plochy pro továrny, domy a dálnice než v předchozím desetiletí. V současné době ubývá na světě ročně 50- 70tis. km2 zemědělské půdy.

Člověk také řeší problémy eroze protierozními opatřeními, které byly ale již zmíněny. Ale např. v Číně bylo již odplaveno nejméně 25% veškeré půdy, staří Mayové snad dokonce díky nadměrné erozi prodělaly předčasný úpadek, dnes je podle oficiálních odhadů ohrožena erozí celá třetina všech zemědělských půd ve světě. Globálně je eroze procesem přibližně pět- až desetkrát rychlejším, než je tvorba půd.
Jiný typ vlivu člověka jsou např. nejrůznější skládky odpadů, zejména odpadů těžební činnosti, postupně se zvyšují základové půdy měst a sídlišť a mnoha dalších pozůstatků lidské činnosti.
Zvláštním případem odpadů jsou látky o anomálním chemickém složení a z nich především látky jedovaté a látky radioaktivní. Jedovaté vlastnosti mají často odpady chemického průmyslu, které obsahují nebezpečné anorganické sloučeniny nebo soli těžkých kovů. Bezpečná likvidace je stále ožehavějším tématem. Zvláštní kategorii odpadů jsou odpady radioaktivní. Vznikají jak při výrobě jaderních zbraní, tak i mírovém využití jaderné energie a radioaktivních látek.

Na závěr bych zopakovala nejdůležitější pojmy o pedosféře. Pedosféra je nejsvrchnější část, která zaujímá asi 0,5 metru litosféry. Rozdělujeme ji podle:
Druhu podle velikosti částic: A- lehké
B- střední
C- těžké
Typu podle profilu, horizontu: Černozem, hnědozem, podzolové, atd.

Různé

9. dubna 2008 v 22:00 Auta


Zajímavé

5. dubna 2008 v 11:34 Abstraktní

Západ slunce

5. dubna 2008 v 11:15 Příroda

Let's dance

5. dubna 2008 v 11:03 Filmy

Zvířata

5. dubna 2008 v 10:40 Zvířata

EMO

5. dubna 2008 v 10:17 Mystic / Fantasy